Správné držení těla

Z důvodu špatných pohybových stereotypů vznikají svalové dysbalance, které vedou ke špatnému držení těla a celkovému prohlubovaní daných dysbalancí.

Např. pro sezení u počítače jsou typická kulatá ramena a díky držení myši přetížené trapézové svaly.
Vždy je potřeba kontrolovat správné držení těla, které vypadá následovně:
– hlava v ose s páteří (není předsazená dopředu, ani v záklonu)
– ramena se snažíme tlačit dozadu a dolů (pouze ramena – nesmíme se na úkor toho prohnout ve spodních zádech – bederní vzpřimovače by byly přetížené)
– lopatky se snažíme společně s rameny tlačit dolů, avšak nesnažíme se je za každou cenu přitlačit uplně k sobě (aktivovali bychom trapézový sval – horní vlákna, který bývá často přetížený)
– pánev je v rovině – není překlopená ani nahoru, ani dolů (pocítili bychom tlak opět v bederní páteři)
– kolena v lehoučkém pokrčení (neměly by být v úplném propnutí, kdy dochází k tlaku na kolenní kloub)
– špičky nohou směřují dopředu (max. lehce vytočené od sebe)

Při správném držení by nám měla osa procházet kotníky-kyčle-ramena-uši.
Pokud máme držení těla „rozhozené“, je třeba začít se rovnat. To nám ovšem zpočátku přijde nepřirozené, avšak jakmile si ochablé svaly zvyknou na práci, přijde nám tato pozice naprosto přirozená a naše páteř nám zato poděkuje.

Následující obrázek zachycuje chyby a na proti tomu správné držení těla.